JARNÍ VÍKENDOVKA | cdm Petrinum

13.3.2010
Čtvrté volné pokračování víkendových dobrodružství.
Tentokrát s  MOJŽÍŠEM
Zahájení v pátek 13.3.2010 - konec v sobotu 14.3.2010 s možností prodloužení do neděle.
Spát se bude pod střechou - v Domově sv. Alžběty na Žernůvce.
Můžete se těšit na boj s Amalečany, putování po poušti a objevování Hospodina!
Registrace přihlášek do 8.3.2010.
Info: P. Josef Havelka a Jan Suchý - vychovatel Petrinum

Víkendová akce

Že se všichni Izraelité nedostali do Zaslíbené země, jsme poznali hned ze začátku naší víkendové akce, když v celkovém počtu 3+1 jsme se dostavili na místo konání Žernůvku. Těmi třemi účastníky jsme byli my-Pepa, Honza, Honza + Otec Havelka.
A co je vlastně zač ona tajemná Žernůvka? Jedná se o tzv. DPS, čili Dům pro seniory s pečovatelskou službou. Celý dům mají na starost nejen sestry zdravotní, ale také sestry řádové. Tak jsme se dostali hned první den do zaslíbené země. Že je Zaslíbená země opravdu Zaslíbenou zemí jsme poznali po nedlouhé chvíli, v podání obrovské večeře, připravené snad pro celý Izraelský národ. Oplývala všemožnými druhy sýrů, pomazánek, palačinek, džemů a kdo ví čím vším ještě. Takže pokud jste si někdo na poslední chvíli rozmysleli nejet na tuto víkendovou akci, zcela jistě jste udělali chybu.:)
Jak již to tak bývá, po pořádné večeři je potřeba pořádný odpočinek. Zanedlouho po večeři jsme si poslechli, dozvěděli se a dokonce jsme to i viděli, jak nelehký úkol měl Mojžíš. Vyvést takovou chásku lidí z dalekého Egypta nebyla totiž vůbec žádná sranda.
Zatímco tělo odpočívalo, duše a podvědomí vše hltali obrovskými doušky. A po skončení příběhu, jsme měli desítky otázek. A abychom zakončili celý ten náročný den, rozhodli jsme se znovu zaměstnat naše tělo při speciální křížové cestě.
Druhý den jsme museli vstávat velice brzo v 8.00, abychom stihli naši soukromou
mši sv. Poté, jsme byli znovu ujištěni, že jsme v Zaslíbené zemi při bohaté snídani.
A abychom si náhodou nemysleli, že jsme v Zaslíbené zemi nezaslouženě, byla nám přidělena prospěšná práce - úklid knihovny. Knihovna plná románů, přeházené všemožným způsobem, pod nánosem prachu, pavučin a všeho, co se v takové knihovně může vyskytovat, se po naší důkladné deratizaci a úklidové práci stala doslova výstavní knihovnou. Z vykonané práce jsme měli opravdu dobrý pocit, a že na to byl i dobrý pohled, nám bylo sděleno hned vzápětí, načež jsme narukovali do nové práce.
Naším dalším úkolem bylo pomoci nemohoucímu pacientu při obědě. Sám za sebe můžu říct, že tato zkušenost starat se o nemohoucího, mi dala hodně a myslím si, že by si ji měl každý zkusit. Po splnění úkolu jsme se sešli, abychom zhodnotili předešlou situaci. Přišli jsme na to, že pacienti jsou zvyklí na ženský hlas a naše mužské hluboké hlasy je asi vykolejily natolik,že se nechtěli ani naobědvat..:-) Dokončením tohoto úkolu, se náš pobyt chýlil ke konci. Ale nebyla by to pořádná akce, kdybychom neotestovali starý gramofon, který nás tolik lákal. I když je doba postní, udělali jsme si malou diskotéku. Což znamená, že jsme si pustili písničky na gramofonu a nechali se rozpohybovat tóny hudby. Je pravda, že jsme se hlavně pohybovali na zemi, jelikož jsme smíchy popadali. Při naší diskotéce jsme prolétly různými léty. Začalo to středověkem, či co to bylo za nepopsatelnou hudbu, pokračovalo to k Dvořákovi a dále k pop-music 90.let 20.století. Za zmínku také jistě stojí skvěle uvařené kafé Otcem Havelkou ve spolupráci s rychlovarnou konvicí.
Jelikož se však ručička hodin blížila ke 3., museli jsme se rozloučit, zamávat a doufat,že se sem ještě někdy vrátíme.
To víte, Zaslíbená země!