ZAČÁTEK ŠKOLNÍHO ROKU
Pozvánka:
DOMOV BUDE OTEVŘEN PRO UBYTOVÁNÍ OD 17 hodin.
Těšíme se naviděnou!
Komentář:
Talentové zkoušky
Proběhly talentové zkoušky. Bylo třeba odpovědět na jednu otázku: Co budeme mít, když roztaje sníh? Téměř všichni přihlášení odpověděli vodu a byli přijati. Jeden přijat nebyl, protože neodpověděl jako ostatní, ale jeho odpověď zněla: jaro. Jak bychom odpověděli my? Přijali by nás?
Žijeme v kultuře, která má zoufalou potřebu měřit, vážit, předvídat, popisovat, definovat, jak se co děje. Jsme zamilovaní do vědeckého a odborného poznání, které rozpitvává každou skutečnost, přeloží ji do různých termínů, ale také pošlape její závoj tajemství.
V kamenném masivu vidíme jen formu hmoty, zatímco umělec v ní vidí koně, který pod osvobozující silou jeho rukou z masivu vyskočí.
V tajícím sněhu vidíme jen proud vody, který steče údolím, zatímco jiný hlas nás volá: „Je jaro!“
V bochníku chleba vidíme zdroj obživy, ale přehlížíme úžasný život přírody a namáhavou práci lidí.
V televizním přijímači vidíme zdroj zábavy, vyplnění našeho, snad nudného času, zatímco přehlížíme příležitost prokázat skutek lásky těm, kdo jsou v nouzi.
Ve starém nemocném člověku spatřujeme někoho, kdo nás neoslovuje, nepřitahuje nebo je dokonce na obtíž, zatímco je to bytost, která v sobě nosí obrovské bohatství života. Touhy a radosti dětství, mládí. První lásky, zamilovanost. Starostlivý a laskavý život rodičů. Jasnost a moudrost stáří. Proč by nám mělo staré, nemocné tělo bránit ve vnímání tohoto bohatství a v přijetí jejich obdarování?
Mimořádně nadaní jsou ti, kteří se učí vidět to, co je mnohým očím skryté, učí se z toho radovat
a o tuto radost a bohatství se dělit.
Jsou to lidé, kteří vidí to, co ostatní nevidí, protože mají čisté srdce.
V podstatě jde o to učit se dívat a vnímat ještě jinak, než jsme zvyklí. A jsou lidé, kteří to umí.
Jsou lidé, kteří se tomu chtějí učit, protože tehdy se život člověka stává opravdu bohatým.
Přejeme všem požehnaný nový školní rok, plný nového poznání a radosti ze života.