začínají prázdniny | cdm Petrinum

1.7.2013
Slovo na prázdniny:
Zavazadlo na cestě nemá zavazet
Když se vydávám někam na cestu, potřebné věci si do zavazadla připravuji a balím sám. Při balení se nevyhnu jedné skutečnosti, kterou mnozí znáte. Nějaký čas před cestou si začnu na hromádky dávat, podle mě, určitě potřebné věci. Téměř všechny mám několikrát v rukou, neboť musí padnout rozhodnutí, co s sebou vzít, protože je to nezbytné, a co nechat doma, protože bágl – kufr - má omezené možnosti. Výběr dělám opravdu pečlivý, neboť mám zásadu: zavazadlo na cestě nemá zavazet, ale pomáhat dobře prožít čas a dosáhnout cíle.
Vydáváme se na cestu prázdnin. Balíme pomyslné kufry, bágly, rozhodujeme o tom, co nás bude nezbytně po celý čas provázet, čím ten čas naplníme. Je toho mnoho, co je pro nás důležité, co vytváří naši představu spokojených prázdnin. Prosím, jen dejme pozor, aby se toto všechno nestalo „zavazadlem“ k prožití chvil s Ježíšem a získání nejdůležitějšího cíle - věčného života. Mnohé věci nejsou špatné, naopak, jsou potřebné, či nezbytné. Nikdy nedopusťme, aby nám zavazely v setkávání s druhými, i s Ježíšem, který je cílem našeho života, ale také cestou - proto se vydejme v jeho stopách, a pravdou – proto ji poznávejme a žijme. Jaké místo budou mít ve tvém životě různé věci, události, lidé, jaké bude mít Ježíš, o tom rozhoduješ jen a jen ty sám. Přeji a vyprošuji dobrou volbu.

Nabrat směr
Představte si, že se chcete dostat například do Olomouce. Přijdete na autobusové nádraží, stojí tam autobus, ale bez označení, navíc máte šťastný den, protože je dnes přeprava zdarma. Má otevřené dveře, a tak nastoupíte. Přijde také jiný člověk, který se potřebuje dostat do Prahy, ale protože je dnes mimořádný den, do neoznačeného autobusu také nastoupí. Tak postupují ještě další. Řidič zavře dveře, rozjede se po své trase, která nevede ani k jednomu cíli. Co udělají lidé, když zjistí, že je autobus neveze k vysněnému cíli? Patrně nastane chaos, možná nechají autobus zastavit a vystoupí, možná řidič sklidí jejich nadávky. Možná řekneme, takto to přece nefunguje! Nesedli bychom do neoznačeného autobusu, zeptali bychom se řidiče! I prázdniny jsou časem, kdy chceme někam směrovat. Byl by to dobrý směr, který by nás vedl k tomu, abychom si jen užívali? Ať se již rozhodneme pro jakýkoliv směr, prověřme, zda konečná je setkání s Bohem. Vždyť k čemu by byla tato cesta, kdyby nakonec neskončila u Boha?
P. Mgr. Josef Havelka, spirituál domova
Přejeme radostný čas prázdnin, kvalitní odpočinek, setkávání s mnoha lidmi, se kterými budete prožívat mnohá dobrodružství. Přejeme také vnímavé srdce pro přítomnost Boha a jeho požehnání.
za všechny spolupracovníky domova, Ing. Vít Mičánek, ředitel domova